Nabízíme více než 500 druhů koření a kořenících směsí

PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa)Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Tato chuťově zajímavá zelenina pochází z východního Středomoří a dříve se používala místo brambor a zastupovala také zdroj cukru. Obsahuje mnoho vitamínů, draslík a je výborným zdrojem vlákniny.Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.

PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 3x3mm (Capsicum anum)Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků.Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře.Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.

MATEŘÍDOUŠKA (Thymus serpyllum)Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické nízké keříky nebo vytrvalé byliny s tenkými větvemi, vyrůstajícími obvykle z krátkého dřevnatého stonku. Stonky jsou plazivé, vystoupavé nebo přímé, sympodiálně nebo monopodiálně větvené. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné, rovnoměrně ochlupené nebo s oděním hustším na 2 protilehlých stranách, případně jen na hranách. Hlavní kořen je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé siličné žlázky. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé. Mateřídouška se vyskytuje v celé Evropě mimo její nejsevernější části, v Asii, v severní Africe a na Etiopské vysočině. Chybí na velkém území Střední Asie. Centrum druhového bohatství je ve Středomoří, zvláště na Pyrenejském poloostrově.V silici mateřídoušky jsou přítomny aromatické monoterpenoidy, např. thymol, linalool a karvakrol. Silice je soustředěna především v přisedlých siličných žlázkách, pokrývajících většinu nadzemní části rostlin. Bylo zjištěno, že ve složení silic je dosti velká vnitrodruhová variabilita, projevující se i v rozdílné vůni různých rostlin.

PAPRIKA OSTRÁ ASTA 90 MAĎARSKÁ (Capsicum anum)Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků.Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře.Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.