Semena

DÝŇĚ (Cucurbitaceae sp.) Dýně patří do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) tedy do příbuzenstva cuket, okurek a melounů. Je to jednoletá popínavá rostlina pocházející z oblasti Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala až s kolumbovými výpravami. Nejdříve do Španělska, později přes Francii do Středomoří. Do Čech se dostala oklikou přes Turecko. Loupané semínko je využíváno především v pekařském průmyslu při výrobě mnoho druhů pečiva. Obsahuje důležité minerály jako sodík, hořčík a draslík. Dýňové semínko je přírodním zdrojem zinku.

CHIA SEMÍNKA (Salvia hispanica) Semínka Chia (čia) jsou drobná semínka šalvěje hispánské (Salvia hispanica) a mnozí jim dnes říkají „superpotravina“. Za tuto přezdívku může především jejich neuvěřitelně velká výživová hodnota a schopnost držet vodu, díky čemuž je lidé například v oblasti dnešního Mexika používají už 3000 let. Udržují je v kondici, dodávají jim energii a pomáhají jim zůstat zdravými. Při zvýšené fyzické aktivitě nebo stresu z našeho těla bleskem mizí všechny dříve nastřádané živiny. Chia semínka mají živin doslova na rozdávání (obsahují například 5krát víc vápníku než mléko a 3krát víc železa než špenát), a tak jsou zcela ideální složkou jídelníčku pro každého, kdo chce svému tělu dodávat dostatek antioxidantů, minerálů, bílkovin, vlákniny a omega-3 mastných kyselin nutných pro bezproblémové a zdravé fungování pohybového aparátu. Hýbete se? Sportujete? Pak si Chia semínka zamilujete. Profesionální sportovci jsou ostatně často jejich pravidelnými uživateli, protože jim po všech stránkách zapadají do kondiční stravy (snadno se tráví, mají zcela neutrální chuť a velmi nízký glykemický index).

KONOPNÉ SEMÍNKO LOUPANÉ

KONOPNÉ SEMÍNKO NELOUPANÉ

LEN SETÝ (Linum usitatissimum) Len patří ke starým kulturním plodinám, které se ve staré Mezopotámii pěstovaly již 6000 let před n.l. Jednoletá lysá bylina je až 150 cm vysoká, má dlouhý světle žlutý kořen a hustě olistěnou větvenou lodyhu. Listy jsou až 3cm dlouhé, čárkovitě kopinaté, špičaté a celokrajné. Květy jsou dlouze stopkaté sestavené do vrcholičnatého květenství. Používá se především v pekařském průmyslu k výrobě mnoha druhů pečiva.

QUINOA BÍLÁ Merlík čilský je jednoletá bylina, která bývá průměrně vysoká od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Je to velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barvy širokých, členěnitých [zdroj?] listů jsou proměnné, u mladé rostliny jsou zelené, pak s dozráváním se mění na žluté, červené až fialové. Je stejně tetraploidní jako blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovány hlavně v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém který pomáhá rostlině odolat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí a jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, která tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má dvě nebo tři blizny. Plodem je nažka obalena okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm, může být černé, hnědé, fialové, červené, oranžové nebo žluté barvy, kterou způsobuje pryskyřičný povlak s hořkými saponiny, které se musí před konzumaci odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů byla ještě před uzráním sezobána ptáky. Embryo semene tvoří 60 % objemu a to má za následek vyšší obsah bílkovin semen merlíku čilského ve srovnání s obilnými zrny. Semena nemají období vegetačního klidu a mohou ihned klíčit, nejsou-li však vhodné podmínky zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky. Je to druh velice proměnlivý, roste od rovníkových oblastí až po Chile (od 8°severní šířky po 30° jižní šířky) a od téměř hladiny moře po nadmořskou výšku 4000 m. Jsou vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, 90 až 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Je krátkodenní rostlinou, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používá zralých semen. Mele se z nich mouka, která má výborné vlastnosti ve spojení s obilnou nebo kukuřičnou, na pečení chleba a různých sušenek. Celá semena se používají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cerálií, také se z nich připravuje pálenka „chica“. Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je vhodná pro nemocné celiakií. Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů – thiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C, obsahují 60 % škrobu, 23 % esenciálních bílkovin, 5 % sacharidů, 4 až 9 % tuků, jejich energetická hodnota je 374 kcal/1566 kJ na 100 g. V dnešní době je merlík čilský ceněn hlavně díky vysoké nutriční hodnotě a OSN ho klasifikovalo jako jednu z plodin obsahující velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Je také jednou z plodin zařazených do programu Fair Trade, který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

QUINOA ČERNÁ Merlík čilský je jednoletá bylina, která bývá průměrně vysoká od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Je to velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barvy širokých, členěnitých [zdroj?] listů jsou proměnné, u mladé rostliny jsou zelené, pak s dozráváním se mění na žluté, červené až fialové. Je stejně tetraploidní jako blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovány hlavně v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém který pomáhá rostlině odolat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí a jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, která tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má dvě nebo tři blizny. Plodem je nažka obalena okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm, může být černé, hnědé, fialové, červené, oranžové nebo žluté barvy, kterou způsobuje pryskyřičný povlak s hořkými saponiny, které se musí před konzumaci odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů byla ještě před uzráním sezobána ptáky. Embryo semene tvoří 60 % objemu a to má za následek vyšší obsah bílkovin semen merlíku čilského ve srovnání s obilnými zrny. Semena nemají období vegetačního klidu a mohou ihned klíčit, nejsou-li však vhodné podmínky zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky. Je to druh velice proměnlivý, roste od rovníkových oblastí až po Chile (od 8°severní šířky po 30° jižní šířky) a od téměř hladiny moře po nadmořskou výšku 4000 m. Jsou vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, 90 až 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Je krátkodenní rostlinou, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používá zralých semen. Mele se z nich mouka, která má výborné vlastnosti ve spojení s obilnou nebo kukuřičnou, na pečení chleba a různých sušenek. Celá semena se používají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cerálií, také se z nich připravuje pálenka „chica“. Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je vhodná pro nemocné celiakií. Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů – thiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C, obsahují 60 % škrobu, 23 % esenciálních bílkovin, 5 % sacharidů, 4 až 9 % tuků, jejich energetická hodnota je 374 kcal/1566 kJ na 100 g. V dnešní době je merlík čilský ceněn hlavně díky vysoké nutriční hodnotě a OSN ho klasifikovalo jako jednu z plodin obsahující velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Je také jednou z plodin zařazených do programu Fair Trade, který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

SEZAM INDICKÝ (Sesamum indicum) Sezam indický je jednoletá bylina z čeledi sezamovitých (Pedaliaceae). Má rovnou až 2m dlouhou lodyhu, podélně oválné listy, bílé nebo červené květy připomínající náprstník. Plodem jsou tobolky, které za zralosti pukají a uvolňují malá plochá semínka. Sezamová semínka se využívají nejvíce v pekařském a cukrárenském průmyslu, vhodné jsou do zeleninových jídel, pomazánek, omáček a kaší. Doporučujeme k zeleným fazolkám a pokrmům z rýže, masa a nudlí.

SEZAM INDICKÝ (Sesamum indicum) Sezam indický je jednoletá bylina z čeledi sezamovitých (Pedaliaceae). Má rovnou až 2m dlouhou lodyhu, podélně oválné listy, bílé nebo červené květy připomínající náprstník. Plodem jsou tobolky, které za zralosti pukají a uvolňují malá plochá semínka. Sezamová semínka se využívají nejvíce v pekařském a cukrárenském průmyslu, vhodné jsou do zeleninových jídel, pomazánek, omáček a kaší. Doporučujeme k zeleným fazolkám a pokrmům z rýže, masa a nudlí.

SLUNEČNICE (Helianthus spp.) Slunečnice je jednoletá bylina pocházející ze severní Ameriky. Dorůstá výšky 0,4 až 3m, lodyha je nevětvená světle zelená nahoře chlupatá, listy jsou řapíkaté. Úbory jsou až 30cm v průměru velké žluté květy, plodem je zploštělá nažka. Má bohaté využití v pekárenském průmyslu, při výrobě mnoha druhů pečiva, k pražení a výrobě kvalitního oleje. Obsahuje přírodní zdroj antioxidantu jako je selen a vitamín E.