Jednodruhové koření

Řadit podle:
Skořice cejlonská 8cm (pravá) celá - ALBA - (Cinnamomum verum/zeylanicum) Je nejkvalitnější odrůda skořice. Pochází ze Srí Lanky. Cejlonská skořice je nejvýše ceněná skořice na světě. Pravou skořici přitom poznáte na první pohled a samozřejmě také na první ochutnání. Pravá skořice je světle hnědá, připomínající na první pohled doutník, na dotyk křehká, chuť je jemná s nádechem citronu a tropických plodů. Skořice 'cassia' je tmavě hnědá, lehce zarolovaná v jedné vrstvě, na dotyk tvrdá, chuť je ostrá až štiplavá. Skořice 'cassia' také obsahuje více zdraví škodlivých látek (kumarinu). Kumarin je chemická sloučenina obsažený v rostlinách, má sladkou vůni. Potlačuje chuť a pro hlodavce je přímo smrtelným nebezpečím. V rostlinách má za úkol odpuzovat hmyz a zvířata. U lidí může poškozovat játra. Jeho obsah v potravinách je regulován českou vyhláškou 447/2004 Sb.
Více informací
SKOŘICE CELÁ TYČE 40cm (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. Dlouhé tyče se často používájí jako adventní dekorace. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny. Skořice odstraňuje křeče, upravuje trávení a zvyšuje apetit. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celý organismus, povzbuzuje srdce a krevní oběh.
Více informací
SKOŘICE GRANULOVANÁ 2-3mm(Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny. Skořice odstraňuje křeče, upravuje trávení a zvyšuje apetit. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celý organismus, povzbuzuje srdce a krevní oběh.
Více informací
SKOŘICE MLETÁ (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny. Skořice odstraňuje křeče, upravuje trávení a zvyšuje apetit. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celý organismus, povzbuzuje srdce a krevní oběh.
Více informací
SKOŘICE MLETÁ CEJLONSKÁ
Více informací
SKOŘICE ZLOMKOVÁ (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny. Skořice odstraňuje křeče, upravuje trávení a zvyšuje apetit. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celý organismus, povzbuzuje srdce a krevní oběh.
Více informací
STÉVIE SLADKÁ (Stevia rebaudiana) Stévie sladká, nazývána také stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky) je bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlina z čeledi hvězdnicovité. Původní oblast výskytu jsou tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. Cení se jí kvůli jejím léčivým účinkům a hlavně kvůli vysoké sladivosti. Stévie se používá především jako náhražka cukru, ale ve vyšší koncentraci může mít poněkud lékořicovou příchuť. Stevie jako sladidlo je na rozdíl od cukru téměř nekalorická, nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je vhodná i pro diabetiky. V listopadu 2011 byla stévie v Evropské unii schválena jako přídatná látka do potravin pod označením E 960. Očekávalo se, že toto rozhodnutí může mít výrazný dopad na trh s cukrem a sladidly. Jako první využívaly rostlinu kmeny známé jako Guaraní v Paraguayi a Brazílii. Sladili si s ním maté a používali ho také v přírodní medicíně (na pálení žáhy, cukrovku, jako ústní vodu).
Více informací
ŠKUMPA KOŽELUŽSKÁ - SUMAH (Rhus coriaria)

Je to dřevina z čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae). Nízký strom, nebo keř má lichospeřené listy, složené z podlouhlých zubatých lístků, plodem je peckovice. Divoce roustoucí keř pochází z oblasti Sředozemního moře. Dnes je hojně rozšířen v Libanonu, Turecku a Sýrii.
Sumah má mírně nakyslou chuť, proto se využívá jako náhražka octa, citrónu nebo tamarindu. Je velice oblíbeným kořením v libanonské, syrské a turecké kuchyni. Je vhodný do jogurtových dipů, salátů, do luštenin a rýže, ale i na kuřecí maso, ryby, na kebab a do různých vývarů.
Používá se jako diuretikum, při onemocnění močového měchýře a k úpravě trávení.
Více informací
ŠAFRÁN SETÝ (Crocus sativus) Šafrán jsou sušené blizny šafránu setého, který kvete od září do října fialovými květy. Během šestidenní doby květu se ručně odstřihávají blizny, které se později suší, přičemž ztrácejí 80% své hmotnosti. Na 500g šafránového koření je potřeba 300 000 až 400 000 tisíc blizen. To vysvětluje proč je šafrán nejdražší koření světa. V kuchyni se využívá do pokrmů jako paela, rizoto, do rybích polévek, k jehněčímu a drůbežímu masu. Barví pečivo, koláče apod. Je dobrý s mrkví, chřestem, houbami, pórkem, dýní, tykví a špenátem. V lidovém lečitelství se údajně rozpuštěný ve vodě používal proti výtokům z očí a uší, a jako afrodiziakum. Pro těhotné ženy mohou být terapeutické účinky šafránu nebezpečné, ve větším množství má narkotizující účinek a nad 10g může být dávka i smrtelná.
Více informací
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) Šalvěj je stálezelená bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Dorůstá výšky až 80cm, má šedozelené oválné lehce ochlupené listy. V červenci kvete světlemodrými až fialovými květy. Pochází ze severu Středomoří. Dnes je rozšířená od střední Evropy až po Malou Asii. Šalvěj napomáhá trávení tučných pokrmů vepřového masa, hus, jatýrek a kachen, používá se do paštik, nádivek a marinád, je vhodná k rybám, k telecímu a skopovému masu, do mletých mas a klobás. Ze šalvěje se též vyrábí máslo a ocet. Můžeme šalvěj použít i jako čaj či kloktadlo pro svůj antibakteriální účinek v dutině ústní, uplatnění má i při zánětu dásní a paradentóze, čaj napomáhá k odstranění celkové nervozity, zklidní organismus, odstraňuje noční pocení a oživuje krevní oběh.
Více informací
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) Šalvěj je stálezelená bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Dorůstá výšky až 80cm, má šedozelené oválné lehce ochlupené listy. V červenci kvete světlemodrými až fialovými květy. Pochází ze severu Středomoří. Dnes je rozšířená od střední Evropy až po Malou Asii. Šalvěj napomáhá trávení tučných pokrmů vepřového masa, hus, jatýrek a kachen, používá se do paštik, nádivek a marinád, je vhodná k rybám, k telecímu a skopovému masu, do mletých mas a klobás. Ze šalvěje se též vyrábí máslo a ocet. Můžeme šalvěj použít i jako čaj či kloktadlo pro svůj antibakteriální účinek v dutině ústní, uplatnění má i při zánětu dásní a paradentóze, čaj napomáhá k odstranění celkové nervozity, zklidní organismus, odstraňuje noční pocení a oživuje krevní oběh.
Více informací
ŠÍPEK OPLODÍ (Cynosbati fructus) Šípek je zbavený semen, oplodí doporučujeme na 1-2hodiny namočit, před přípravou zvěřinových specialit. Úžívá se k přípravě odvarů a čajů.
Více informací