Jednodruhové koření

Řadit podle:
PAPRIKA SLADKÁ ASTA 200 ŠPANĚLSKÁ (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře. Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.
Více informací
PAPRIKA SLADKÁ ASTA 60 ŠPANĚLSKÁ (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře. Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.
Více informací
PAPRIKA SLADKÁ ASTA 80 ŠPANĚLSKÁ (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře. Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.
Více informací
PAPRIKA ČERVENÁ DRCENÁ1-3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKA ZELENÁ DRCENÁ1-3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKA SLADKÁ UZENÁ ASTA 80 ŠPANĚLSKÁ (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů,dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře. Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací

PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa), lidově „pastiňák“, spadá do čeledi miříkovité (Apiaceae), někdy také označované okoličnaté[1]. Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, postupně však zdomácněla v Ěvropě a byla loděmi převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii.

Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány ke známější kořenové zelenině - mrkvi. Kořen pastináku lze ale od mrkve velice snadno rozlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a bledší zabarvení.

Více informací

PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa), lidově „pastiňák“, spadá do čeledi miříkovité (Apiaceae), někdy také označované okoličnaté[1]. Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, postupně však zdomácněla v Ěvropě a byla loděmi převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii.

Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány ke známější kořenové zelenině - mrkvi. Kořen pastináku lze ale od mrkve velice snadno rozlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a bledší zabarvení.


Více informací