Jednodruhové koření

Řadit podle:
POMERANČOVÁ KŮRA DRCENÁ (Citrus sinensis) Citrusy (Citrus spp.) jsou skupinou rostlin z čeledi routovitých (Rutaceae). Jsou to teplomilné dřeviny pocházející z oblasti ohraničené Indií a Čínou ze severu a Austrálií a Novou Kaledonií z jihu. Společným znakem těchto rostlin je přítomnost silic koncentrovaných v listech, plodech a květech. Plody jsou žlutozelené až oranžové (citron, pomeranč, limetka, bergamot, mauricijská pampeda a mnoho dalších). Pomerančová kůra se v kuchyni využívá při výrobě pečiva a cukrářských produktů, používá se též k ovonění nápojů a čajů.
Více informací
POMERANČOVÁ KŮRA MLETÁ (Citrus sinensis) Citrusy (Citrus spp.) jsou skupinou rostlin z čeledi routovitých (Rutaceae). Jsou to teplomilné dřeviny pocházející z oblasti ohraničené Indií a Čínou ze severu a Austrálií a Novou Kaledonií z jihu. Společným znakem těchto rostlin je přítomnost silic koncentrovaných v listech, plodech a květech. Plody jsou žlutozelené až oranžové (citron, pomeranč, limetka, bergamot, mauricijská pampeda a mnoho dalších). Pomerančová kůra se v kuchyni využívá při výrobě pečiva a cukrářských produktů, používá se též k ovonění nápojů a čajů.
Více informací
toto je předvyplněný popis pro změnu kontaktujte administrátora
Více informací
RAJČE JEDLÉ (Lycopersicon esculentum)
Více informací
RAJČE JEDLÉ (Lycopersicon esculentum)
Více informací
RAJČE JEDLÉ (Lycopersicon esculentum
Více informací
ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ (Rosmarinus officinalic) Rozmarýn lékařský je stálezelená trvalka z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), vysoká až 1,5m. Má modrozelené listy vonící po pryskyřici. Kvete malými fialově zbarvenými květy. Pochází ze Středomoří, kde i dnes roste divoce. V současné době se převážně pěstuje ve Španělsku, Francii, Americe a severní Africe. Rozmarýn si zachovává svou vůni i po dlouhém vaření, využívá se k rybám a darům moře, výtečně ochutí dušené či pečené skopové, králičí a drůbeží maso, hodí se k dušené zelenině, bramborovým pokrmům, ale i k dochucení omáček a šťáv k rožněnému a grilovanému masu. Je součástí mnoha kořenících směsí (paela, gyros, kebab, barbecue aj.). Užívá se při žaludeční nevolnosti, při kolikách, křečích a žlučníkových problémech. Rozmarýn zklidní organismus a příznivě působí na krevní oběh. Má dobré insekticidní a dezinfekční účinky.
Více informací
ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ (Rosmarinus officinalic) Rozmarýn lékařský je stálezelená trvalka z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), vysoká až 1,5m. Má modrozelené listy vonící po pryskyřici. Kvete malými fialově zbarvenými květy. Pochází ze Středomoří, kde i dnes roste divoce. V současné době se převážně pěstuje ve Španělsku, Francii, Americe a severní Africe. Rozmarýn si zachovává svou vůni i po dlouhém vaření, využívá se k rybám a darům moře, výtečně ochutí dušené či pečené skopové, králičí a drůbeží maso, hodí se k dušené zelenině, bramborovým pokrmům, ale i k dochucení omáček a šťáv k rožněnému a grilovanému masu. Je součástí mnoha kořenících směsí (paela, gyros, kebab, barbecue aj.). Užívá se při žaludeční nevolnosti, při kolikách, křečích a žlučníkových problémech. Rozmarýn zklidní organismus a příznivě působí na krevní oběh. Má dobré insekticidní a dezinfekční účinky.
Více informací
ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ (Rosmarinus officinalic) Rozmarýn lékařský je stálezelená trvalka z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), vysoká až 1,5m. Má modrozelené listy vonící po pryskyřici. Kvete malými fialově zbarvenými květy. Pochází ze Středomoří, kde i dnes roste divoce. V současné době se převážně pěstuje ve Španělsku, Francii, Americe a severní Africe. Rozmarýn si zachovává svou vůni i po dlouhém vaření, využívá se k rybám a darům moře, výtečně ochutí dušené či pečené skopové, králičí a drůbeží maso, hodí se k dušené zelenině, bramborovým pokrmům, ale i k dochucení omáček a šťáv k rožněnému a grilovanému masu. Je součástí mnoha kořenících směsí (paela, gyros, kebab, barbecue aj.). Užívá se při žaludeční nevolnosti, při kolikách, křečích a žlučníkových problémech. Rozmarýn zklidní organismus a příznivě působí na krevní oběh. Má dobré insekticidní a dezinfekční účinky.
Více informací
SATUREJKA (Satureja hortensis) Saturejka je jednoletá bylina dorůstající výšky až 50cm. Má tmavě zelené, kopinaté listy, sdružené do páru stojících proti sobě. Tvoří kompaktní keříčky s plstnatou lodyhou. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové. Pochází z východní oblasti Mediteránu až po Irán. Dnes se pěstuje v celém Středomoří, střední Evropě, západní Asii a Indii, ale i v jižní Africe a Severní Americe. Saturejka se hodí k ochucení masových a zeleninových pokrmů, nádivek, přidává se do uzenin, skopového a králičího masa a zvěřiny, do pikantních polévek a omáček. Je výborná s tučnými rybami (úhoř, amur, sumec, makrela). Je vhodná do pokrmů z luštěnin a košťálovin. Napomáhá proti plynatosti a střevním katarům, působí jako antiseptikum při onemocnění horních cest dýchacích.
Více informací
SATUREJKA (Satureja hortensis) Saturejka je jednoletá bylina dorůstající výšky až 50cm. Má tmavě zelené, kopinaté listy, sdružené do páru stojících proti sobě. Tvoří kompaktní keříčky s plstnatou lodyhou. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové. Pochází z východní oblasti Mediteránu až po Irán. Dnes se pěstuje v celém Středomoří, střední Evropě, západní Asii a Indii, ale i v jižní Africe a Severní Americe. Saturejka se hodí k ochucení masových a zeleninových pokrmů, nádivek, přidává se do uzenin, skopového a králičího masa a zvěřiny, do pikantních polévek a omáček. Je výborná s tučnými rybami (úhoř, amur, sumec, makrela). Je vhodná do pokrmů z luštěnin a košťálovin. Napomáhá proti plynatosti a střevním katarům, působí jako antiseptikum při onemocnění horních cest dýchacích.
Více informací
SKOŘICE CELÁ 8cm (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny. Skořice odstraňuje křeče, upravuje trávení a zvyšuje apetit. Olej z kůry skořicovníku působí antisepticky, prohřívá a prokrvuje celý organismus, povzbuzuje srdce a krevní oběh.
Více informací