Jednodruhové koření

SKOŘICE CELÁ TYČE 40cm (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. Dlouhé tyče se často používájí jako adventní dekorace. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny.

SKOŘICE GRANULOVANÁ 2-3mm(Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny.

SKOŘICE MLETÁ (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny.

SKOŘICE ZLOMKOVÁ (Cinnamomum cassia) Ke komerčně nejvýznamnějším druhům skořicovníku patří tyto dva druhy, skořicovník čínský (Cinnamomum casia), kde se kůra získává z větví starších stromů. Je méně aromatická a tmavěji zbarvená a skořicovník ceylonský (Cinnamomum verum), pocházející z Indie, kde se kůra získává z tříletých výhonů. Oba druhy jsou tropické dřeviny z čeledi vavřínovitých (Lauraceae). Skořice pochází z Cejlonu. Dnes se pěstuje na plantážích v malých keříčkách v Indii, Indonesii, Číně a Vietnamu. V evropské kuchyni je skořice využívána především k dochucení a ovonění sladkých pokrmů, dortů a moučníků, používá se do svařených vín a punčů, přidává se do kompotů, kečupů a k dochucení tradiční rajské omáčky. V asijské kuchyni má mnohem širší využití, přidává se do mnoha kořenících směsí, ale i do luštěnin, obilovin a pokrmů ze zeleniny.

STÉVIE SLADKÁ (Stevia rebaudiana) Stévie sladká, nazývána také stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky) je bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlina z čeledi hvězdnicovité. Původní oblast výskytu jsou tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. Cení se jí kvůli jejím léčivým účinkům a hlavně kvůli vysoké sladivosti. Stévie se používá především jako náhražka cukru, ale ve vyšší koncentraci může mít poněkud lékořicovou příchuť. Stevie jako sladidlo je na rozdíl od cukru téměř nekalorická, nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je vhodná i pro diabetiky. V listopadu 2011 byla stévie v Evropské unii schválena jako přídatná látka do potravin pod označením E 960. Očekávalo se, že toto rozhodnutí může mít výrazný dopad na trh s cukrem a sladidly. Jako první využívaly rostlinu kmeny známé jako Guaraní v Paraguayi a Brazílii.

ŠKUMPA KOŽELUŽSKÁ - SUMAH (Rhus coriaria) Je to dřevina z čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae). Nízký strom, nebo keř má lichospeřené listy, složené z podlouhlých zubatých lístků, plodem je peckovice. Divoce roustoucí keř pochází z oblasti Sředozemního moře. Dnes je hojně rozšířen v Libanonu, Turecku a Sýrii. Sumah má mírně nakyslou chuť, proto se využívá jako náhražka octa, citrónu nebo tamarindu. Je velice oblíbeným kořením v libanonské, syrské a turecké kuchyni. Je vhodný do jogurtových dipů, salátů, do luštenin a rýže, ale i na kuřecí maso, ryby, na kebab a do různých vývarů.

ŠAFRÁN SETÝ (Crocus sativus) Šafrán jsou sušené blizny šafránu setého, který kvete od září do října fialovými květy. Během šestidenní doby květu se ručně odstřihávají blizny, které se později suší, přičemž ztrácejí 80% své hmotnosti. Na 500g šafránového koření je potřeba 300 000 až 400 000 tisíc blizen. To vysvětluje proč je šafrán nejdražší koření světa. V kuchyni se využívá do pokrmů jako paela, rizoto, do rybích polévek, k jehněčímu a drůbežímu masu. Barví pečivo, koláče apod. Je dobrý s mrkví, chřestem, houbami, pórkem, dýní, tykví a špenátem.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) Šalvěj je stálezelená bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Dorůstá výšky až 80cm, má šedozelené oválné lehce ochlupené listy. V červenci kvete světlemodrými až fialovými květy. Pochází ze severu Středomoří. Dnes je rozšířená od střední Evropy až po Malou Asii. Šalvěj napomáhá trávení tučných pokrmů vepřového masa, hus, jatýrek a kachen, používá se do paštik, nádivek a marinád, je vhodná k rybám, k telecímu a skopovému masu, do mletých mas a klobás. Ze šalvěje se též vyrábí máslo a ocet.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis) Šalvěj je stálezelená bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Dorůstá výšky až 80cm, má šedozelené oválné lehce ochlupené listy. V červenci kvete světlemodrými až fialovými květy. Pochází ze severu Středomoří. Dnes je rozšířená od střední Evropy až po Malou Asii. Šalvěj napomáhá trávení tučných pokrmů vepřového masa, hus, jatýrek a kachen, používá se do paštik, nádivek a marinád, je vhodná k rybám, k telecímu a skopovému masu, do mletých mas a klobás. Ze šalvěje se též vyrábí máslo a ocet.

ŠÍPEK OPLODÍ (Cynosbati fructus) Šípek je zbavený semen, oplodí doporučujeme na 1-2hodiny namočit, před přípravou zvěřinových specialit. Úžívá se k přípravě odvarů a čajů.