Jednodruhové koření

Řadit podle:
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa)
Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Tato chuťově zajímavá zelenina pochází z východního Středomoří a dříve se používala místo brambor a zastupovala také zdroj cukru.
Obsahuje mnoho vitamínů, draslík a je výborným zdrojem vlákniny. Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.
Více informací
PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa)
Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Tato chuťově zajímavá zelenina pochází z východního Středomoří a dříve se používala místo brambor a zastupovala také zdroj cukru.
Obsahuje mnoho vitamínů, draslík a je výborným zdrojem vlákniny.Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.
Více informací
PAŽITKA KROUŽKY (Allium schoenoprasum) Pažitka pobřežní je vytrvalá bylina z čeledi česnekovitých (Alliaceae). Listy jsou trubkovité, vyrůstající v hustých trsech, květenství jsou kulovitá, složená z malých drobných květů. Pochází z Číny, dnes se pěstuje na celé severní polokouli. Používá se do polévek, omáček, k masu i rybám, do pomazánek, majonéz a sýrů, vaječných, zeleninových a houbových pokrmů. Je součástí omáček, jako například remulád či ravigot. V lidovém lečitelsví má pažitka menší význam, avšak její hořčičné silice povzbuzují chuť k jídlu a podporují trávení, má mírně aseptický účinek.
Více informací
PAŽITKA ŘEZANÁ (Allium schoenoprasum) Pažitka pobřežní je vytrvalá bylina z čeledi česnekovitých (Alliaceae). Listy jsou trubkovité, vyrůstající v hustých trsech, květenství jsou kulovitá, složená z malých drobných květů. Pochází z Číny, dnes se pěstuje na celé severní polokouli. Používá se do polévek, omáček, k masu i rybám, do pomazánek, majonéz a sýrů, vaječných, zeleninových a houbových pokrmů. Je součástí omáček, jako například remulád či ravigot. V lidovém lečitelsví má pažitka menší význam, avšak její hořčičné silice povzbuzují chuť k jídlu a podporují trávení, má mírně aseptický účinek.
Více informací
PEPŘ 4-BAREVNÝ CELÝ Jsou to plody pepřovníku černého (Piper niger), kam patří pepř bílý, černý a zelený a brazilského pepřovníku (Schinus terebinthifolius), jehož plody jsou růžové. Smícháním těchto plodů vzniká nejpoužívanější směs pepřů určená do mlýnků, omáček a polévek, k přípravě bifteků, grilovaného, rožněného a pečeného masa a k běžnému dochucení mnoha pokrmů.
Více informací
PEPŘ 4-BAREVNÝ DRCENÝ Jsou to plody pepřovníku černého (Piper niger), kam patří pepř bílý, černý a zelený a brazilského pepřovníku (Schinus terebinthifolius), jehož plody jsou růžové. Smícháním těchto drcených plodů vzniká nejpoužívanější směs pepřů určená do omáček a polévek, k přípravě bifteků, grilovaného, rožněného a pečeného masa a k běžnému dochucení mnoha pokrmů.
Více informací
PEPŘ BÍLÝ CELÝ (Piper nigrum) Pepř černý je plod asijské liány pepřovníku černého. Je to vytrvalá popínavá rostlina, která dorůstá délky až 7m. Listy jsou široce eliptické až srdčité, květy jsou sestaveny z 6 až 10 cm dlouhých klasů. Bílý pepř jsou bobule sklízené červené v plné zralosti, namáčí se do vody, aby z nich mohlo být odstraněno oplodí, následně se semena suší na slunci, než vznikne typická žlutobílá barva. Dějiny obchodu s pepřem sahají až do doby antické, kdy používání pepře bylo otázkou prestiže. Obchodnící bohatnoucí na prodeji pepře byli titulováni pepřové žoky. Obchodní stezky s pepřem se přísně střežily. Kvůli pepři byly rozvraceny i mocné říše. Jedna unce pepře byla vyvažována jednou uncí zlata. Sloužil i jako oběživo a renta. Nejdůležitějšími producenty jsou Indonésie, Indie, Brazílie, Malajsie a Vietnam. Tento druh pepře je pálivý a ostrý, používá se do polévek, omáček, grilovanému, rožněnému a pečenému masu, do minutek, mletého masa a zvěřiny.
Více informací
PEPŘ BÍLÝ CELÝ KAMPOTSKÝ
Kampotský pepř je kultivar pepře (piper nigrum), který se pěstuje a produkuje v provincii Kampot v jižní Kambodži.
Produkuje se ve čtyřech formách: zelený, černý, bílý a červený, přičemž všechny pocházejí ze stejné rostliny. Rozdíl je přitom ve způsobu sklizně a době zrání. Zelený pepř, tak jak ho známe, si zachovává svou barvu díky procesu dehydratace, při sušení z něj pak vzniká pepř černý. Červenou barvu získávají kuličky při dosažení plné zralosti a bílá barva je způsobena odstraněním slupky z dříve namočených červených zrníček. Znalost pěstování této rostliny byla v provincii Kampot předávána mezi generacemi nejméně od 13. století. Důležité jsou rovněž podmínky skladování pepře. Jihozápadní provincie Kampot leží na úpatí pohoří Damrei, kde teplé a vlhké počasí, nadmořská výška a půda bohatá na křemen vytvářejí skvělé podmínky pro pěstování pepřovníku. Jeho bobule mají vynikající chuť i vůni, a kampotský pepř je proto považován za nejlepší na světě.

Největšími producenty pepře obecně jsou dnes Vietnam a Brazílie, v těchto zemích se ale rostliny často silně ošetřují chemickými látkami, aby se dosáhlo vysokých výnosů a nízkých cen. To má na kvalitu pepře samozřejmě negativní vliv. V případě kampotského pepře se ničeho takového obávat nemusíte. 

Více informací