Jednodruhové koření

Řadit podle:
PAPRIKA ZELENÁ DRCENÁ1-3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKA SLADKÁ UZENÁ ASTA 80 ŠPANĚLSKÁ (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Mletá paprika dodává pokrmům nejen lahodnou chuť, ale i krásnou sytě červenou barvu. V maďarské kuchyni paprika představuje převládající koření, je základem gulášů, omáček, perkeltů,dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodná k rybám a darům moře. Paprika se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořkne.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ČERVENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 3x3mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PAPRIKOVÉ FLOKY ZELENÉ 9x9mm (Capsicum anum) Paprika pochází z jižního konce Mexika, odtud ji Španělé přivezli do Španělska a Maroka, později si našla cestu do Maďarska. V Maďarsku se první zmínka o tureckých paprikách objevila v roce 1604. O 100 let později o ni píší už jako o koření. V 19.století ji začali považovat za vhodnou pro náročné žaludky labužníků. Paprikové plátky jsou drcené celé plody i s jadérky, které vytvářejí pikantní chuť, používájí se do mlýnků na pepř, gulášů, omáček, perkeltů, dodává chuť pokrmům z rýže, brambor a mnoha zeleninových jídel, ale i do vaječných pokrmů a studené kuchyně. Vhodné k rybám a darům moře. Plátky se nesmí nikdy zahřívat na příliš vysokou teplotu, protože tím zhořknou.
Více informací
PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa)
Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Tato chuťově zajímavá zelenina pochází z východního Středomoří a dříve se používala místo brambor a zastupovala také zdroj cukru.
Obsahuje mnoho vitamínů, draslík a je výborným zdrojem vlákniny. Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.
Více informací
PASTINÁK SETÝ (Pastinaca sativa)
Pastinák je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30–100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu zahrnuje dobu letních prázdnin, tedy červenec a srpen, případně i počátek září. Rostlinku můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Tato chuťově zajímavá zelenina pochází z východního Středomoří a dříve se používala místo brambor a zastupovala také zdroj cukru.
Obsahuje mnoho vitamínů, draslík a je výborným zdrojem vlákniny.Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné konzumovat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.
Více informací
PAŽITKA KROUŽKY (Allium schoenoprasum) Pažitka pobřežní je vytrvalá bylina z čeledi česnekovitých (Alliaceae). Listy jsou trubkovité, vyrůstající v hustých trsech, květenství jsou kulovitá, složená z malých drobných květů. Pochází z Číny, dnes se pěstuje na celé severní polokouli. Používá se do polévek, omáček, k masu i rybám, do pomazánek, majonéz a sýrů, vaječných, zeleninových a houbových pokrmů. Je součástí omáček, jako například remulád či ravigot.
Více informací
PAŽITKA ŘEZANÁ (Allium schoenoprasum) Pažitka pobřežní je vytrvalá bylina z čeledi česnekovitých (Alliaceae). Listy jsou trubkovité, vyrůstající v hustých trsech, květenství jsou kulovitá, složená z malých drobných květů. Pochází z Číny, dnes se pěstuje na celé severní polokouli. Používá se do polévek, omáček, k masu i rybám, do pomazánek, majonéz a sýrů, vaječných, zeleninových a houbových pokrmů. Je součástí omáček, jako například remulád či ravigot.
Více informací
PEPŘ 4-BAREVNÝ CELÝ Jsou to plody pepřovníku černého (Piper niger), kam patří pepř bílý, černý a zelený a brazilského pepřovníku (Schinus terebinthifolius), jehož plody jsou růžové. Smícháním těchto plodů vzniká nejpoužívanější směs pepřů určená do mlýnků, omáček a polévek, k přípravě bifteků, grilovaného, rožněného a pečeného masa a k běžnému dochucení mnoha pokrmů.
Více informací
PEPŘ 4-BAREVNÝ DRCENÝ Jsou to plody pepřovníku černého (Piper niger), kam patří pepř bílý, černý a zelený a brazilského pepřovníku (Schinus terebinthifolius), jehož plody jsou růžové. Smícháním těchto drcených plodů vzniká nejpoužívanější směs pepřů určená do omáček a polévek, k přípravě bifteků, grilovaného, rožněného a pečeného masa a k běžnému dochucení mnoha pokrmů.
Více informací