Jednodruhové koření

JALOVEC MLETÝ (Juniperus communis) Tento strom nebo kěř pochází z čeledi cypřišovité, vyznačuje se krátkými ostře pichlavými, jehlicovitými listy šedozelené barvy. Plody dozrávají druhým až třetím rokem. Je rozšířen v Evropě a částečně i v Asii. Plody jalovce obecného patří neodmyslitelně k přípravě jídel z divočiny a zvěřiny, k nakládání masa před uzením, k přípravě tmavých omáček, ve Velké Británii se používá k ochucování ginu a jiných alkoholických likérů, ve Skandinávii ho přidávají do marinád pro nakládané hovězí a losí maso. Je dobrý s jablky, hovězím a vepřovým masem i husou. Dobře se kombinuje s bobkovým listem, kmínem, saturejkou a tymiánem. Plody jalovce se používaly v lidovém lečitelství jako účinné antiseptikum a diuretikum pro močové cesty (urologický čaj), napomáhají trávení a zabraňuje nadýmání.

KARDAMOM CELÝ (Elettaria cardamomum) Je téměř dva metry vysoká vytrvalá rostlina z čeledi zázvorovité (Zingiberaceae). Kardamom roste planě v deštných lesích jižní Indie (Kardamomské vrchy). V současné době se pěstuje ve Vietnamu, Tanzánii a Papui-Nové Guinei. Největším vývozcem světa se stala Guatemala. Do Evropy se dostal díky karavanním obchodním stezkám. Z Konstantinopole do Skandinávie ho přinesli Vikingové, kde se těší velké oblibě dodnes. Zvýrazňuje sladkou i ostře pikantní chuť, tvoří jednu z hlavních složek mnoha směsí, používá se do cukrovinek, sladkého pečiva, pudinků a zmrzlin (kulfi). Rozmělněnými tobolkami se ochucuje rýže, dušené a vařené pokrmy, hodí se do pečených jablek, mírně povařených hrušek a ovocných salátů. Je základem pro berbere, mleté kari, dals, masaly, pilafy, indický rýžový pudink (kheer) a zhug. Semena mají povzbuzující účinky a používájí se jako afrodisiakum, údajně je vhodným prostředkem proti nadýmání, bolestí břicha, zvracení a průjmu.

KARDAMOM MLETÝ (Elettaria cardamomum) Je téměř dva metry vysoká vytrvalá rostlina z čeledi zázvorovité (Zingiberaceae). Kardamom roste planě v deštných lesích jižní Indie (Kardamomské vrchy). V současné době se pěstuje Vietnamu, Tanzánii a Papui-Nové Guinei. Největším vývozcem světa se stala Guatemala. Do Evropy se dostal díky karavannímm obchodním stezkám. Z Konstantinopole do Skandinávie ho přinesli Vikingové, kde se těší velké oblibě dodnes. Zvýrazňuje sladkou i ostře pikantní chuť, tvoří jednu z hlavních složek mnoha směsí, používá se do cukrovinek, sladkého pečiva, pudinků a zmrzlin (kulfi). Rozmělněnými tobolkami se ochucuje rýže, dušené a vařené pokrmy, hodí se do pečených jablek, mírně povařených hrušek a ovocných salátů. Je základem pro berbere, mleté kari, dals, masaly, pilafy, indický rýžový pudink (kheer) a zhug. Semena mají povzbuzující účinky a používájí se jako afrodisiakum, údajně je vhodným prostředkem proti nadýmání, bolestí břicha, zvracení a průjmu.

KARDAMOM TOBOLKA (Elettaria cardamomum) Je téměř dva metry vysoká vytrvalá rostlina z čeledi zázvorovité (Zingiberaceae). Kardamom roste planě v deštných lesích jižní Indie (Kardamomské vrchy). V současné době se pěstuje ve Vietnamu, Tanzánii a Papui-Nové Guinei. Největším vývozcem světa se stala Guatemala. Do Evropy se dostal díky karavanním obchodním stezkám. Z Konstantinopole do Skandinávie ho přinesli Vikingové, kde se těší velké oblibě dodnes. Zvýrazňuje sladkou i ostře pikantní chuť, tvoří jednu z hlavních složek mnoha směsí, používá se do cukrovinek, sladkého pečiva, pudinků a zmrzlin (kulfi). Rozmělněnými tobolkami se ochucuje rýže, dušené a vařené pokrmy, hodí se do pečených jablek, mírně povařených hrušek a ovocných salátů. Je základem pro berbere, mleté kari, dals, masaly, pilafy, indický rýžový pudink (kheer) a zhug. Semena mají povzbuzující účinky a používájí se jako afrodisiakum, údajně je vhodným prostředkem proti nadýmání, bolestí břicha, zvracení a průjmu.

KARI LÍSTKY (Murraya koenigii) Pochází ze stromu Kari, který roste v jihozápadní Asii. Kari listy obsahují aromatické látky určené k aromatizaci a jemnému dochucení pokrmů. Kari listy bezpochyby patří k nejčastějším ingrediencím pokrmů jižní Asie. Zejména indická či srí lanská kuchyně se bez nich neobejde. V indické kuchyni se nejčastěji používá v čerstvém stavu, kdy se před použitím nasucho opraží nebo orestují na oleji nebo másle. Se sušenými lístky již tato příprava není nutná, ale rychlým orestováním vynikne specifická vůně. Používá se k dochucení polévek, kari, zeleninových porkmů apod. Kari Listy jsou též podstatnou složkou kari koření, zelených čatní a marinád.

CAYENSKÝ PEPŘ (Capsicum frutescens) Všechny druhy chilli pocházejí z jednoho druhu Capsicum tepin, rovněž nazývaného ptačí pepř. Jsou to plody o velikosti hrášku. Původní zemí chilli je Střední a Jižní Amerika. Dnes se tyto rostliny pěstují po celém světě. Plody mohou být kulaté nebo zašpičatělé, červené, zelené i žluté. Společným znakem je větší nebo menší obsah kapsaicinu, provitamínu A a vitamínu C. Pálivost se měří v tzv. Scovillových jednotkách (SHU). Průměrný stupeň pálivosti mletých chilli je stupeň 5-9/10 SHU. Cayenský pepř je odrůda velmi ostrých chilli papriček, které se používají k přiostření mnoho druhů omáček, gulášů, polévek a ostatních pikantních pokrmů kuchyně celého světa. Už indiáni využívali chilli jako jako léčivo, které podporuje krevní oběh a působí antibakteriálně, při větším množství vyvolává pocení.

KMÍN CELÝ (Carum carvi) Je dvouletá bylina z čeleni miříkovitých (Apiaceae). V prvním roce se podobá řepě a v druhém roce dorůstá výšky až 1 metr a kvete bílými okolíky. Kmín kořenný patří k nejstarším evropským kořením, které se používalo i v mladší době kamenné. Divoce roste po celé Evropě, severní Africe, přední Asii a Indii. Používá se do brambor, zelí, hub, při přípravě vepřové pečeně, do omáček a polévek, k ochucení slaného pečiva a sýrů. Kmínová silice slouží k výrobě některých likérů (Kmínka). Kmín výrazně omezuje nadýmání, odstraňuje křeče, usnadňuje trávení a odkašlávání, zvyšuje apetit.

KMÍN DRCENÝ (Carum carvi) Je dvouletá bylina z čeleni miříkovitých (Apiaceae). V prvním roce se podobá řepě a v druhém roce dorůstá výšky až 1 metr a kvete bílými okolíky. Kmín kořenný patří k nejstarším evropským kořením, které se používalo i v mladší době kamenné. Divoce roste po celé Evropě, severní Africe, přední Asii a Indii. Používá se do brambor, zelí, hub, při přípravě vepřové pečeně, do omáček a polévek, k ochucení slaného pečiva a sýrů. Kmínová silice slouží k výrobě některých likérů (Kmínka). Kmín výrazně omezuje nadýmání, odstraňuje křeče, usnadňuje trávení a odkašlávání, zvyšuje apetit.

KMÍN CELÝ (Carum carvi) Je dvouletá bylina z čeleni miříkovitých (Apiaceae). V prvním roce se podobá řepě a v druhém roce dorůstá výšky až 1 metr a kvete bílými okolíky. Kmín kořenný patří k nejstarším evropským kořením, které se používalo i v mladší době kamenné. Divoce roste po celé Evropě, severní Africe, přední Asii a Indii. Používá se do brambor, zelí, hub, při přípravě vepřové pečeně, do omáček a polévek, k ochucení slaného pečiva a sýrů. Kmínová silice slouží k výrobě některých likérů (Kmínka). Kmín výrazně omezuje nadýmání, odstraňuje křeče, usnadňuje trávení a odkašlávání, zvyšuje apetit.

KMÍN ŘÍMSKÝ CELÝ (Cuminum cyminumi) Římský kmín nebo-li cumin je bylina, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), pochází z oblasti Mediteránu. Hlavní dovozci do Evropy jsou státy severní Afriky a střední Indie. Velkým pěstitelem je též Mexiko. Používá se předvším v indické a mexické kuchyni skoro do všech pokrmů. Přidává se do zeleninových, luštěninových a rýžových pokrmů, ochutí dušená jídla a polévky. Používá se při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů, vhodný i do zelí. Upravuje trávení a napomáhá při chorobách žlučníku, žaludku a střev, zmírňuje úporný kašel, má stimulující a tonizační účinky.

KMÍN ŘÍMSKÝ MLETÝ (Cuminum cyminumi) Římský kmín nebo-li cumin je bylina, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), pochází z oblasti Mediteránu. Hlavní dovozci do Evropy jsou státy severní Afriky a střední Indie. Velkým pěstitelem je též Mexiko. Používá se předvším v indické a mexické kuchyni skoro do všech pokrmů. Přidává se do zeleninových, luštěninových a rýžových pokrmů, ochutí dušená jídla a polévky. Používá se při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů, vhodný i do zelí. Upravuje trávení a napomáhá při chorobách žlučníku, žaludku a střev, zmírňuje úporný kašel, má stimulující a tonizační účinky.

KOPR VONNÝ (Anethum graveolens) Jednoletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), která tvoří 80-150cm vysoké, duté, větvené lodyhy s listy dělěnými do úkrojků, květy jsou žlutozelené, sestavené do větších okolíků. Pochází ze střední Asie. V kuchyni má všestranné využití při konzervaci okurek, zelí, cibule, do polévek a omáček, vaječných a bramborových jídel, do zeleninových salátů, dresingů a majonéz. Koprová silice se používá při výrobě likérů. Plody jsou bohaté na minerální látky, zastavují škytání, podněcují funkci žaludku a střev, zlepšují chuť k jídlu a jsou osvědčené při střevních kolikách. Příznivě působí na funkci žláz prsu a zvyšují tvorbu mateřského mléka.